Alex Darkinová - Prolog

Narodila se do velmi bohaté rodiny, která se vyznačovala krutostí a odporem ke všemu, co v sobě má nečistou krev (to ale ovšem nic neznamená, že?) . Byla vychovávána k tomu, aby si vzala bohatého a vlivného muže, který samozřejmě bude mít čistou krev a hezky dlouhý rodokmen. Byla poslána do školy, která se zabývala hlavně černou magií a lektvary. Lektvary se také po nějakém čase staly jejím nejoblíbenějším předmětem a částečně jí nahrazovaly kamarády, které si nemohla najít, protože z ní všichni měli strach (nebo by spíš bylo vhodnější říct, že měli strach z její vlivné rodiny). Takto byla vychovávána - ať se jí to líbí, nebo ne - každý náznak nekázně, či vzpoury byl u ní doma velice přísně trestán. Takže si nikdo nedovolil odporovat hlavě rodiny, neboli panu Darkinovi. Ta dívka se velice rychle naučila nedávat své city najevo, i když měla spousty otázek - proč nemůže spinkat s plyšákem, nebo panenkou jako ostatní dívky? Na tuhle a mnoho dalších otázek si prostě nedokázala odpovědět, tedy když byla malá. Teď na ně však znala odpověď a možná by byla radši, kdyby je neznala. Vzhledem ke svému věku byla už jako malé dítě neuvěřitelně samostatná, a proto vyčnívala z řady a měla kvůli tomu problémy.
Její příchod do školy pro ni nebyl nijak příjemný, všichni se na ni dívali se strachem a nedali jí možnost, aby ukázala jaká doopravdy je. Byla odsouzena dávno před tím, než přišla - kvůli své rodině a jejímu postoji k okolí (té rodiny) . Vlastně se jí všichni nebáli, našla se skupinka studentů ze starších ročníku, kteří se jí nejspíš rozhodli udělat ze života peklo. Hned jak vešla do síně, kde se měl konat zařazovací rituál, který se skládal z přezkoušení z několika kouzel a přísahy věrnosti školy, se stala terčem vtípku - někdo pokládal za neskonale zábavné jí přebarvit vlasy na růžovo. Nebyl pro ni problém si ty vlasy vrátit do normálu, ale bylo jí jasné, že na této škole nebude oblíbená. A tím, že vytáhla hůlku a vrátila si vlasy do normálu, ztratila i tu malilinkatou šanci, že by s ní byl někdo ochoten mluvit, protože to bylo pokročilejší kouzlo, které se učí asi až tak v pátém ročníku. Ale její znalosti kouzel byly velice velké, o to se její otec postaral. A tak se to vleklo dál a dál, všemi ročníky procházela bez problémů a její známky byly nejlepší na škole, a to se ani se nemusela moc snažit. Magii měla prostě v sobě a nebylo pro ni těžké ji ovládat.
Proto měla hodně volného času, který trávila v knihovně, kde rozšiřovala své vědění o tom, co považovala za nutné, či zábavné. Ve čtvrtém ročníku narazila v knihovně na velice zajímavou knížku, byla o zvěromágství. Zjistila, že kdyby se jím chtěla stát, musela by si namíchat lektvar, po kterém by zjistila, jaké zvíře je pro ni to pravé. Rozhodla se stát se zvěromágem, protože měla stejně spoustu volného času. Namíchala si lektvar, který byl tak středně těžký, ale ona ho bez problému zvládla. Po vypití tohoto lektvaru upadla jako by do transu a uviděla před sebou nádhernou divokou šelmu. Byla celá černá, jen konce čtyř mohutných tlap měla bílé jako sníh. Když se dostala z transu, byla velice mile překvapena a hned si šla o té šelmě něco najít do knihovny. Aby o ní zjistila něco víc, co nejdřív požádala o pomoc velice milou knihovnici, která jí půjčila jednu z knížek. Svou šelmu našla mezi magickými zvířaty, což ji překvapilo, protože si myslela, že člověk se může přeměnit pouze do normálních zvířat.
Zjistila si o ní, že se dokáže zneviditelnit a vyznačuje se tím, že je to nejmrštnější čtyřnohé zvíře. Po dvou letech dřiny se dokázala bez problému přeměnit kdykoliv se jí zachtělo, ale držela to v tajnosti - nechtěla totiž, aby to o ní někdo věděl. Měla to schované jako trumf, který by se jí jednou mohl hodit, jelikož přesně před měsícem znovu povstal Temný pán. Věděla, co se v zemi děje, Pán zla znovu vystoupil - a to veřejně. Začala nebezpečná doba, ve které zemře spousta lidí. Její otec sympatizoval s Temným pánem, takže teď si musela dávat ještě větší pozor na to, co doma říká, aby se nemusela stát v budoucnu jednou z takzvaných smrtijedů, což tedy opravdu nechtěla. Neměla ráda utrpení druhých, mučení a ubližování druhým lidem se jí hnusilo